Za pokladem na hrad Radyně

K Radyni se blíží družina rytířů z Vyšehradu, za zvuku bubnu a s bojovým pokřikem: “My jdeme pro poklad!“ Zlatý poklad je totiž ukryt někde uvnitř na hradě, ale nikdo zatím neví kde.

Před hradbami je však připravena v plné „zbroji“ družina rytířů tamního panství, Páni z Radyně, kteří svůj poklad dobrovolně nikomu nevydají, ale ani oni neví, kde se jejich poklad na hradě přesně nachází.

A tak nastává boj o poklad, boj čestný a nezákeřný. Po nerozhodném zápase pod vedením svých hlavních rytířů obě družiny uzavírají příměří a také dohodu o rozdělení pokladu rovným dílem.

Kde ale poklad hledat?

V tu chvíli se na hradbách hradu objevuje Bílá paní, která boj pěkně z vrchu celou dobu pozoruje. A protože je se smírem obou družin natolik spokojena, vydává jim zlatý poklad, který po celou dobu na hradě střežila.

To, že krátce před tím klopýtla a zlato se jí rozsypalo po celém nádvoří, už vůbec nikomu nevadí, protože posbírat ho a spravedlivě se o něj rozdělit, už rytířům nečiní žádný problém.

V rámci tématu Boj o hrad jsme se my předškoláci vydali dobývat poklad na hrad Radyně. Všichni jsme měli s sebou svoji zbraň, novinovou tyč (se kterou to nebolí) a také týdenní rytířský „výcvik“.

A co na nás na hradě čekalo? Kromě již zmiňovaného boje a hledání pokladu též vrhání „metacích koulí“ přes hradní příkop, rytířské klání s chytáním věnců na své zbraně a samozřejmě obhlídka zříceniny hradu. Prozkoumaly jsme tam naprosto všechno, jen nás mrzelo, že jsme se nemohli dostat i za zamčená vrata.

Rytířské dopoledne jsme si nadmíru užili a někteří z nás bychom se rádi na hrad vrátili se svými rodiči a podívali se i dovnitř do vysoké věže.