Koťata - To byla jedna Růženka
V květnu jsme v Koťatech žili pohádkovým příběhem. Postavili jsme si Růžové království, oženili smutného krále, aby už nebyl smutný a uspořádali svatební hostinu.
A co čert nechtěl a královna ano, zapůsobil kouzelný lektvar a za čas (asi tak za dva dny :-) ) se královně narodila dceruška. Koťata se proměnila v sudičky a holce dala nejen jméno, ale do vínku i spoustu krásného. Jenže ani uzel na králově kabátci nepomohl nezapomenout pozvat na křtiny babu z bažin. A ta nám (a hlavně Růžence) pěkně zavařila. Bylo potřeba z Koťat vycvičit pořádné rytíře, kteří ovládají umění meče a dokáží zbavit království trnového prokletí.
.
Výcvik se zdařil a my zamířili zachránit Růženku na zříceninu Kamýk. Putováním nás provázela královská listina, jejíž indicie poskytly návod k nalezení pokladu a objevení sympatického statečného rytíře, kterýžto se nezříkal nám se záchranou spanilé spící princezny pomoci. Doba covidová si však žádala změnu budícího rituálu, a tak jsme se ujali zrušit kletbu písní, prstenem a předáním nalezeného pokladu. Nuž zadařilo se a probuzená Růženka nejen že přijala nabídku k sňatku od udatného prince, ale jako dík předala všem Koťatům – rytířům poklad v podobě zlatých mincí, medailí a malé dobroty.
A pak už nás čekal zásnubní rej s tancem a písněmi a velké loučení s královským párem, krásným výhledem z Kamýku a s naším pohádkovým příběhem. Ještě že nás, Koťata, lidi v Růžovém království máte, kdo ví, jak by to jinak dopadlo…