Ahoj školko
Poslední týdny školního roku byly radostné a veselé, ale zároveň i trošičku smutné. Proč?
Předposlední týden jsme vyrazili na celý den do zábavného parku Mirakulum v Milovicích. Vyjížděli jsme brzy ráno a cesta autobusem až na ucpanou Prahu probíhala celkem uspokojivě. Když jsme dorazili na místo, sluníčko už svítilo o sto šest a my jsme byli rádi, že v parku je i řada stromů a atrakcí, kam jsme se před horkem mohli schovat. V červených tričkách a šátcích jsme postupně prozkoumávali pro většinu z nás úplné novinky. Začali jsme velkou trampolínou, pak se přesunuli do vesničky pro nejmenší s hřištěm, lanovkami a podzemím a ještě před obědem jsme zvládli společně s baterkami a čelovkami prozkoumat hlavní hrad s podzemními chodbami. Pod pergolou v naučných zahradách jsme si pochutnali na řízku s chlebem a zeleninou a následně se vydali na další průzkum. V kontaktní zoo jsme se pomazlili s kozičkami, pohovořili s oslíkem, protáhli se lanovým centrem a opět s našimi světýlky se prolezli podzemí, tentokrát v podzemních chodbách Gaudí. Velké horko nás však táhlo k vodě. Ve vodním světě se spoustou potůčků, tůněk, vodotrysků a vodopádků a spoustou dalších vodních hrátek jsme strávili nejvíce času. Byla to naprostá paráda a klidně bychom tam vydrželi i třeba celý další den. Po zmrzlině jsme ale ještě vyzkoušeli speciální kolotoč, „vulkánovou“ klouzačku, skluzavku „dougnut“ a ještě nakrátko stihli nakouknout do prolézaček v lesním městě. Ale pak už opravdu byl čas odjezdu, i když se nám odjíždět vůbec nechtělo. Vrátili se až večer plni dojmů a zážitků.
Tento týden jsme se se školkou loučili. V úterý odpoledne jsme se sešli na školní zahradě s našimi blízkými a po společné hře Beruškovské bludiště (závodili jsme společně s rodiči a sourozenci) jsme předvedli naše nacvičené vystoupení s padákem pod názvem „Až povyrostu, budu dospělý“. Následovala rozlučovací píseň „Každá škola má svůj konec“ a naše šerpování a předávání dárků. A protože i my jsme na začátku akce děkovali našim učitelkám a také jim na památku předávali dárečky (za které moc děkovalyJ), bylo těch emocí najednou tolik, že ukápla nějaká i ta slza. Společné odpoledne se vydařilo, rodiče připravili moc chutné pohoštění a tak jsme se krásně rozloučili s našimi roky prožité v této třídě.
Dětem přejeme krásné prázdniny a úspěšný vstup do ZŠ. Byly to krásné tři roky a my i vám rodiče děkujeme, že jste byli při tom s námi.