S dědou v dřepu sklízej řepu

     Už jsme si zvykli, že si ve školce ráno hrajeme a po hraní, když uklidíme, všechny hračky uložíme, společně se pozdravíme. A pak to přijde …. a přišli …. děda s babi. Však už je známe, pomáhali jsme jim už sklízet ovoce do sklepa, ale tentokrát to bude dřina.

Děda řepu zasadil, pak se u ní posadil, a když děda posnídal, pak do práce se dal. Řepa už je převeliká.

Ale na zahradě není jen sklízení úrody, ale také třeba hrabání listí. To jsme si na naší zahradě také vyzkoušeli. No a pak se šlo na tu řepu. Jenže kdo si to správně pamatuje? Jak to ta paní učitelka vyprávěla? To musí být popořadě. Kdo je vpředu a kdo vzadu a ne všechno na hromadu. To se musí pozor dát a za sebou pěkně stát. Nikdo nesmí předbíhat! Hej rup! A ten kdo nás nepředbíhal, řepné buchty s námi snídal.

….. a jelikož jsme dětičky a ne žádné buchtičky, to si ráno zpíváme, když rozcvičku míváme. A na hrnec veliký, co v něm bublaj knedlíky, to si jenom hrajeme. I na brambor šišatý, co má bláto na paty, zase si jen hrajeme, to my všechno můžeme. A naděláme mnoho práce, vidíte to na výstavce? Ne? Tak to se mrkněte, až s námi domů půjdete ;D