Saská - Výprava za lesními vílami a skřítky – den třetí

Třetí den školy v přírodě jsme opět zahájili pestrou snídaní (párek, míchaná vajíčka, volské oko, marmeláda, med, jogurt, salám, šunka, sýr, paštika, zeleninový salát …). Pochutnali jsme si a to bylo dobře, protože nás čekala dlouhá výprava. Zabalili jsme si velkou svačinu, neboť na čerstvém vzduchu máme stále chuť k jídlu.

Sotva jsme vyrazili, objevili jsme u dětí klíšťata (nebojte se, byla to jen hra s kolíčky). Dnes nás cesta necesta zavedla do domku skřítka Ťápuly. Je to super kluk, ale také velký popleta a nemotora, který občas něco vyvede a umí udělat pěkný nepořádek. Většinou za to nemůže sám, často se k němu přidají zlobílci Skákoš a Fukačo. Potom musí spolu všechno zachraňovat. Naštěstí je Ťápula hodně šikovný a pracovitý. Na rozloučenou nám ukázal „Dračí stezku“ a slíbil dětem, že je cesta zavede až ke skřítkovi Pořádníčkovi. Na stezce nás překvapila odbočka ,,Dračí blesk“ a Lea prohlásila: ,,Díky dračímu blesku, našli jsme kratší stezku“. A skutečně nás na konci čekal skřítek Pořádníček, kterého většina dětí nezná, protože u nich doma uklízí maminky.

Pokračovali jsme dál podél potoka, ten nás zavedl až k usměvavému skřítkovi. Toho děti hned poznaly podle kabely. Byl to Pošťísko. Tím jsme si připomněli, že musíme poslat domů pohledy.

„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybník Brčálník“ a před ním na nás čekal skřítek Rákosníček. Rybník je ve dne většinou docela obyčejný, ale dnes se tam děly věci – divoké kachny se potápěly pod vodu. To bylo poslední zastavení.

Po náročné výpravě a chutném obědě děti tvrdě usnuly a my jsme prali a sušili batikovaná trička.

Odpoledne nás víla přes sladkosti (Tláskalka) zatáhla do cukrárny. Ačkoliv jsme se bránili, zmrzlinovým pohárům jsme se neubránili.

Večer jsme napsali a nakreslili pohledy, které si odnesl Poštísko. Před spaním jsme si připomněli zastávku u rybníka večerníčkem „O Rákosníčkovi“. Dobrou noc.