Moje maminka

Moje maminka

… a je tady měsíc květen – Máj, lásky čas a svátek těch nejmilejších, nejkrásnějších, nejpracovitějších, nejhodnějších – svátek maminek. A děti dobře ví, co jejich maminka dovede: „Vaří, pere, žehlí, šije, koupe děti, hrnky myje, odpovídá na otázky, dává pusy z velké lásky…“

A protože maminky mají rády květinky, tak děti pro ně sází sazeničky aloe do květináčků, akrylovými barvami zdobí obaly, na přáníčka otiskují tvar srdce, lepí srdíčko s verši pro maminku a otiskují ruku jako svůj podpis. S úsměvem, přáním a sladkou pusou předávají vyrobené dárky maminkám.

Se šátečkem cvičí v tělocvičně gymnázia. Vylézají a slézají po žebřinách a zvoní na zvoneček, vyskakují z trampolíny do kleku na švédskou bednu a seskakují na duchnu, skáčí snožmo z obruče do obruče, chodí po lavičkách a prolézají tunelem ze žíněnek mezi lavičkami. Cvičení završí honičkou „Na maminku a zlobivé děti“.

Uvolnění ruky si procvičí kresbou „Maminka míchá polévku“ a kresbou pastelem „Můj dům“ s dokreslením detailů.

Poslouchají příběh o „Muzikantské rodině“, jmenují členy své rodiny, jejich jména rytmizují a zpívají píseň s doprovodem netradičních nástrojů – kladívka, pokličky, skleničky, vařečky.

Vybarvují omalovánku rodiny, nalepují na „Můj dům“ a zdobí červenými srdíčky.

Při ranních hrách si hrají na stavbaře, malíře, automechaniky, zedníky, kuchaře, lékaře, prodavače, popeláře, maminky, tatínky, děti.… a tím vším zjišťují, jak funguje rodina a že pro ně znamená bezpečí.