... ježek se raduje, takové shání

S dětmi jsme si poslechli příběh o ježkovi, který hledá úkryt, kam by se před zimou schoval. Společně jsme si ježka Bodlinku vyrobili a celý týden s námi pobyl ve třídě. Pak si každý namotal svého ježečka z vlny. Naučili jsme se o ježkovi básničku a řekli jsme si, že si příběh o tom, jak si hledá domeček, zahrajeme jako divadlo.

Aby ježek u nás ve třídě neměl hlad, zjišťovali jsme, co mu vlastně chutná a jak je to s těmi jablíčky, co si napichuje na záda. Nakonec jsme Bodlinkovi vypichovali červíky do obrázku. Ježci mají rádi pelíšek z listí, tak jsme „nafoukali“ spoustu listů na hromadu, aby se mohl aspoň na noc někam zavrtat. Pro nás to bylo bezva grafomotorické cvičení pro uvolnění ruky (říkala paní učitelka :) ). Procvičili jsme si také oči vyhledáváním stejných a nestejných tvarů, protože my lidi nemáme tak dobrý ježčí čich a orientujeme se spíše očima. Na překážkových dráhách jsme potrénovali to ostatní – v zdravém těle zdravý duch, ale s míčem zvaným overball nám to dalo zabrat.

Nakonec jsme společnými silami sestavili velkou skládačku stromu i se všemi obyvateli, kteří tam bydlí. To jsme se panečku dozvěděli věcí a tajemství. Ježkovi se to tak líbilo, že by chtěl v takovém bydlet. Tak jsme se ho vydali hledat ven. A když jsme ho našli, rozloučili jsme se s ním a zazpívali mu na dobrou noc. A společně už nám zbyde jen ten příběh, jak hledal domeček. Vždycky, když si ho budeme hrát, vzpomeneme si na našeho Bodlinku. Snad se s ním zjara shledáme. Dobrou noc …. tedy zimu :)