Za sněhem na sever

Byla to krásná doba, venku bylo namrznuto, občas napadlo i nepatrně sněhu a u nás ve třídě dokonce nasněžilo opravdu řádně. Všude rampouchy, ledové kry, napadlý sníh, Eskymáci a hlavně iglú. Ocitli jsme se totiž na severu, v Grónské zemi, kde leží spousta sněhu a ledu, kde žijí Eskymáci, kterým vůbec není zima (dokonce mívají k snídani nanuky). Také jsme se setkali s ledními medvědy, kteří na sněhu vůbec nejsou vidět (proč asi?) a naučili jsme se od nich i jeden fígl. Jak uvařit v kotlíku čaj, aby pořádně bublal (pokus). Také jsme nachytali spoustu ryb, které jsme dokázali uvařit, uspořádat a také spočítat. V tělocvičně jsme se podvakrát vydávali na ten vzdálený sever i se saněmi, cesta to byla vždy hodně náročná, vše nám komplikovaly ledové kry a spousta sněhu. Vše jsme ale zvládli a i ten, kdo se trochu bál, strach překonal. Vytvořili jsme krásné obrazy Eskymáků i jeden společný velikánský celé Grónské země i se zvířaty, která zde žijí. A naučili jsme se o této zemi na severu hodně dlouhou písničku. Takovou pěknou rytmickou, kterou by nám i Nohavica mohl závidět.