O dvanácti měsíčkách

O dvanácti měsíčkách

Divadelním představením „O dvanácti měsíčkách“ začalo další téma a děti se do něj vrhly opravdu po hlavě… Vydaly se na cestu Marušky do hor, kam jí poslala zlá macecha a Holena. V tělocvičně překonávaly překážkovou dráhu, v herně metodou narativní pantomimy šly lesem, brodily se sněhem, šly proti větru, až přišly k vatře, kde sedělo dvanáct mužů – dvanáct měsíčků a každý měl své jméno. Děti si nasadily čelenky s kresbou jejich vlády a snažily se přijít na jejich jména. A už to frčí – leden, únor, březen… prosinec. A aby všemu co nejlépe porozuměly, tak si celý rok graficky a výtvarně ztvárnily. Uvědomily si souvislosti mezi rokem, ročními obdobími a měsíci a jejich pravidelném střídání. Poznaly měsíc, ve kterém se narodily a snažily se určit, co je pro tento měsíc typické. Zahrály si sluchovou hru „Matka hledá Holenu“, určovaly krátkou a dlouhou cestu z chalupy do hor, hrály HPH „Poskládám si celý rok, půjdu krokem, krok sum krok“,  melodizovaly měsíce, zpívaly píseň „Září, říjen, listopad a seznámily se s básní „Dvanáct bratrů“. Nechyběly ani jazykové hry „Ztratil se kousek pohádky“ – vyprávěly část děje, který chybí, vymýšlely „jiné verze pohádky“ – jak by to bylo, kdyby... Co by se stalo, kdyby... Rozkládaly na slabiky jména postav z pohádky. Určovaly první písmena u názvů měsíců a hledaly předmět, který začíná stejnou hláskou.

Nešťastné Marušce pomohly přinést od měsíčků jahodu, fialku, jablko, ale nesměly přitom zapomenout na dobré vychování, srozumitelnou mluvu a sestavení celků.

Ve skupinách skládaly společně jablka ze dřívek, povídaly si o tom, na co se dají použít a na konec si společnými silami opravdový jablečný závin upekly. A to byla dobrota… MŇAM.