Sedí vrabci na keříčku

Hned na začátku týdne jsme se vypravili na dlouhou výzvědnou procházku. Kam se v zimě schovávají vrabečci a ostatní ptáčci a zdalipak mají v přírodě a v našem městě dostatek úkrytů a potravy? To se musí zjistit. Dávali jsme cestou velký pozor, viděli jsme roztodivná krmítka, hnízdečka, chomáčky v křoví i budky na stromech i v zahrádkách. Došli jsme až do bažantnice a prohlédli si i krmelce pro lesní zvěř. Zrovna čerstvě nasněžilo, takže bylo vidět i stopy ve sněhu a pozorovali jsme i letovou dráhu různých ptáků, které jsme zřejmě cestou vyplašili.

Ve školce jsme si pak vyrobili ptačí obrysy a zatančili vrabčí taneček. prohlíželi jsme si různá ptačí pera a zkoušely s nimi dechové cvičení, zpívali ptačí řečí i lidskou. I vajíčka mají různí ptáci jiná – kos, slepice i pštros to tedy bylo obr vejce. S tím slepičím jsme hned udělali hokus pokus – odvápnění skořápky – v octu úplně zmizela a ve vajíčku jsme pomocí baterky pozorovali žloutek.

Malovali jsme kosy i kosice z obtisku dlaně a ptáčkům venku jsme nasypali do krmítka. V knihách z naší knihovny jsme hledali, kteří ptáci u nás přezimují, už je známe a chodíme je pozorovat. Chodí na lojové koule a jablíčka do křoví u koupaliště.

Naučili jsme se novou písničku o Strace zlodějce – ale my dobře víme, že krást se nemá a co není naše, je cizí. A po společné návštěvě knihovny s besedou o ptácích v zimě jsme si vybrali novou knihu na čtení po obědě. To se nám to bude krásně snít a odpočívat.

V dalším týdnu jsme v povídání o ptáčcích, a nejen o nich, pokračovali návštěvou záchranné stanice živočichů. Pan Moulis dokáže krásně vyprávět a hlavně ví, co zvířátka potřebují a jak se k nim máme chovat.

A po besedě s Pomocnými tlapkami zase víme, jak pes dokáže člověku pomáhat, když je třeba připoután k vozíku nebo je mu smutno a je sám.

V zimě zkrátka strádá leckdo. I hmyz musí přečkat dlouhou dobu. Pohádka o Myšce a makovici nám toho pověděla mnoho.