Zimo, zimo, táhni pryč!

Táta včera na dvorku, našel první sněženku. A vedle Petrklíč, ale zima pořád není pryč. V Medvídkovi se pokoušíme už třetím týdnem přivolat jaro. Někdy to vypadá celkem slibně, ale jindy… Začali jsme sněženkami. Za pomocí pokusu s inkoustem jsme zjistili, kam až se dostanou takové rostlině živiny. Vyzkoušeli jsme si, jak poslat robotickou včelku po pochozí síti až k obrázku sněženky. Když jsme si ale zahráli na včelku sami, nebylo tak jednoduché, vymyslet návod, kudy jít. Moc nás to ale bavilo. S IT rádi pracujeme, a tak jsme si po jarních prázdninách zahráli pexeso s květinami na naší velké interaktivní obrazovce.

         Co to teď roste venku - támhle v záhonu, kousek od Lidlu? Aha, to je Ladonka. My už ale známe nejen Ladonku, Sněženku nebo Petrklíč. Známe také Narcis a Hyacint, a tak jsme si je také vytvořili z papíru. Snad udělaly maminkám radost. Velký problém je pro nás ale spolupráce, my bychom si raději skládali obrázky květin každý sám za sebe, co to ta paní učitelka po nás pořád chce, domlouvat se? Nakonec se nám to ale podařilo. Starší děti dokonce zvládly složit obrázek jen z určitého počtu víček a dřívek. Uf, to byla fuška. A hurá ven, zahrajeme si „Cukr, káva, limonáda!“ Po návratu do třídy jsme zůstali jako zkoprnělí. Semínka naší řeřichy, rostou jako divá. To asi, že je Ema dostatečně zalila. A tak jsme ji už v pátek mohli ochutnat. Ale co nám vyroste v tom truhlíku, v zemi? Na to si musíme chvíli počkat.