Peru, peru šátky, na ty jarní svátky

My už jsme se tolik těšili na jaro, už jsme se na něj pomalu začali připravovat. Vzali jsme to z gruntu od úklidu – nejdřív než ho zavoláme, vypereme velké prádlo a všechno pěkně uklidíme a nastrojíme.

Hlavně abychom ho poznali, až doopravdy přijde. Jak vlastně jaro vypadá, to jsme si museli trochu připomenout – znaky jara. Ve třídě jsme to pěkně nazdobili. A taky nějaký taneček a písničku by to chtělo, abychom jsem si ukrátili to čekání. Nebo že by pohádka - ta za námi přijela s divadélkem Nána – slepičky už se také těšily na svá kuřátka, která potřebují jarní sluníčko.

Jenže při čekání na jaro je nejdůležitější vyhnat zimu. Tu jsme s pomocí ostatních dětí ze školky ztvárnili v podobě Moreny a vynesli ji spálit a utopit v řece Klabavě. A k tomu se nám právě hodily ty písničky a tanečky. Snad už se zima zalekla a uteče.

Teď teprv můžeme volat jaro – třeba obrázkem zajíce, písničkou a nebo oseníčkem, které jsme společně vysévali do květníčků. No a na naší výstavku se nám náramně hodili beránci, které jsme obtiskávali bílou barvou z roliček. Byli nadýchaní, jako ty mráčky na obloze.

V deštivém počasí, jsme se pobavili zajímavým pokusem skákajícího zajíce, kterého jsme vyrobili z gumové rukavice a vážně sám vyskočil. Ale tak rychle, až nás vylekal. Paní učitelka ale dávala do sklenice kouzelné přísady a zajíc, který na sklenici seděl, vyběhl jako závodník.

Také jarní úklid nás pobavil – společně jsme při rozcvičce vyprali ty šátky, na jarní svátky a když jsme je věšeli, baba Zimice darebnice nám je zase shazovala. Ale pak utekla, tak jsme to oslavili jarním tancem na „pasece s motýlky“. A krom tanečku jsme ještě rozehřívali pusinky jazykovou rozcvičkou. To aby nám jazyk a pusa dobře mluvily a ostatní nám rozuměli.

U zajíce jsme ještě zůstali, naučil nás dobře skákat a pěkně jsme si s ním zacvičili. A pomalu jsme se připravovali na oslavu Velikonočních svátků, to začíná modrým pondělím – o tom jsme si také povídali. A zajíčkovi jsme se asi zalíbili, připravil si pro nás velikonoční cestu s úkoly a závěrečným překvapením – čokoládovým. To bylo radosti. Na jeho počest jsme vyrobili travňáky. Když se o ně budeme doma dobře starat, prý jim vyrostou zelené vlásky. No to jsme náramně zvědaví. Hurá na to...