Den druhý

Náš nový indiánský kmen Harybowé jde na lov divoké zvěře

     Dnešní den začal ještě v době, kdy slunce teprve stávalo a měsíc se ukládal k dennímu spánku. Inu někteří indiáni jsou holt ranní ptáčata, ale přesto byli tišší jako lesní vánek. Nakonec vstali i ostatní indiáni a indiánky, s výjimkou náčelníka SPÍCÍHO BUVOLA, ten se nenechal nikým rušit a v klidu počkal na první sluneční paprsky, které ho pošimrají na nose.

Ráno jsme započali hledáním potravy k snídani. Nebylo to jednoduché, ale nakonec jsme v nedaleké chýši našli připravený pokrm od místních indiánských babiček (kuchařek). Byly tam dobroty jako, bobuloviny, kořínky, maso, mléko z Yaka a další pochutiny (šunka, salámy, sýry, marmeláda, zelenina, křupinky, jogurty …).

Řádně posilněni jsme po okolí objevovali přírodní barviva na tvorbu nového kmenového ošacení. Tvoření bylo v duchu dobré nálady, každý člen kmene hýřil nápady a sama matka příroda nás k tomu inspirovala. Rozpálená prérie všude kolem, nás donutila vyhledat tůň (bazén), která by nás osvěžila. Voda byla příjemně chladivá a všem indiánům osvěžení přišlo vhod. Náčelník HLADOVÝ PES ukončil vodní hrádky a vyhnal svůj kmen k posilnění před očekávaným lovem. Podávané placky s plátky bizona a omáčkou v barvě červánků (houskový knedlík, rajská omáčka s hovězím masem) bylo natolik chutné, že jsme si šli i přidat.

    Po odpočinku jsme přepadli povoz (autobus), se kterým jsme se přepravili do nedalekých lovišť (zámek Blatná). Hojnost a množství druhu zvěře nás natolik okouzlila, že jsme se rozhodli místní les a louky důkladně prozkoumat (park u zámku Blatná). Panenská příroda, která byla neposkvrněna lidskou nohou, byla dech beroucí. Zvěř se nás vůbec nebála, čímž byli někteří indiánští lovci natolik zaskočeni, že se šli raději schovat do nejbližšího houští.

Cestu nám zkřížila divoká zvěř jako daňci, lamy, pávi, husy, kachny, ryby a krtek. 

V tamní jeskyni jsme se po úspěšném lovu osvěžili ledovou pochoutkou (zmrzlina) a příjemně unaveni, vyčerpáni jsme se vraceli zpět s nalovenou zvěří, abychom si nechali připravit večerní pochutinu (rizoto se sýrem a červenou řepou). S posledních sil jsme zaznamenali na kůži z bizona (kreslení do deníčku) v obrázkovém písmu důležité události z dnešního dne.

Pak už jen večerní hygiena a naši malí indiáni se svalili do svých pelechů a usnuli stejně jako náš náčelník SPÍCÍ BUVOL.