Co se děje v trávě

Cože se to děje v trávě, jsme si zkusili hned ranním cvičením – na mravenečky. Spojili jsme to i s básničkou a procvičili i prstíky na rukou. A protože nejvíce trávy najdeme na louce, hned jsme si jednu namalovaly. Ale byla nějaká smutná a prázdná, tak jsme se rozhodli jí vytvořit nějaký hmyz. Všichni broučci si jsou něčím podobní, ale přece je každý trochu jiný – stejně, jako my děti ve třídě. Tak jsme hledali společné i rozdílné znaky u broučků i u dětí..... no nakonec se nám povedla krásná a veselá louka plná hmyzího života.

Na procházkách jsme se rozběhli a vyhledávaly ta mrňavá stvoření, chytali (ale pak pustili, nebojte) do speciálních kalíšků s lupou. Krásně se nám přiblížili ti broučci, že jsme mohli pozorovat všechny nožičky, tykadla i chloupečky, co všichni měli. I na šnečí závody došlo, to už jsme nepotřebovali lupy, jen trochu trpělivosti, protože někteří závodníci na dráze měli asi nějakou lenivou náladu a klidně nechali soupeřící šneky vyhrát. To pavoučí závody už jsme nesledovali jen s držením palců, ale museli jsme sami pěkně zamakat a trénovat naši obratnost prstů a rukou.

A poznávali jsme různá vývojová stádia motýlů, broučků a zkoušeli najít, kde že má ta žížala tu hlavu? No nakonec jsme si vzpomněli, jak že se to pozná :)