O holčičce a klukovi, o košíčku a o zelí

V druhé polovině září jsme se setkali s Nanynkou a Pepíčkem a díky známé písničce, kterou jsme zpívali, hráli a tančili moc rádi, jsme objevili mezi nimi problém. Oba dva byli na sebe moc oškliví, a proto bylo potřeba zakročit. Chtěli jsme, aby si Nanynka s Pepíčkem vše vyříkali, zhodnotili své ne příliš vhodné chování a nastavili si pravidla (podobně jako je máme my ve třídě). A vše dobře dopadlo, z Nanynky a Pepíčka se stali dobří kamarádi. Společně s nimi jsme se znovu vydali pro zelí, které jsme s chutí ochutnávali (a to v různých podobách), vytvářeli ho z modelíny, trhali a kroutili ho z papíru, též ho nakládali do namalovaných sklenic a i ho kreslili. S Nanynkou a Pepíčkem jsme také vyrazili do lesa na houby, na zahradu a na pole pro další zeleninu, do sadu pro ovoce. A tak se nám toho ve školce sešlo skutečně hodně. Ovoce a zeleninu jsme poznávali po hmatu, čichu a hlavně chuti, učili jsme se jejich názvy. Hodně jsme zpívali, cvičili a také tvořili. S Nanynkou a Pepíčkem jsme se rozloučili až v říjnu, kdy už veškerá sklizeň byla pod střechou.