Podzim u Budulínků

Bylo, nebylo, na hradě v jedné Pohádce to s Budulínky ožilo.Hned jak se tu potkali, ručičky si podali.Aby se tu dobře měli, pravidla si vytvářeli.Učili se hrát si spolu, tančit, zpívat, malovat,po štaflích pak lezli hbitě jablíčka si natrhat.A potom si prostě řekli, že by župan s jabky pekli… a jak si řekli, tak upekli.No co Vám budem vyprávět, nebe v puse měli hned…I do lesa se vypravili s paní liškou na houby,a ježka uspat, aby nám tu někde v zimě nebloudil.Hradem se pak proletěli papíroví draci,však taky dali Budulínkům věru pěknou práci –učili je barvičky i podzimní písničky…A nakonec přišel čas na „martinské lampičky“.Budulínci s rodiči tvořili a tvořili,abychom si zahradu na Martina zdobili.A až s podzimem se rozloučíme, máme jeden sen,ať nám Martin dobíla nazdobí celou zem.

(MiŠiš)