Zimní škola v přírodě - den třetí

Zveřejněno: 26. 2. 2025, zapsal: Bohumila Choulíková, přečteno: 99x
Zimní ŠvP 36 Zimní ŠvP 34

Ranní mlha se dnes opět postupem času rozplynula a my jsme si celé dopoledne užívali lyžování. Ráno jsme na sjezdovce byli dokonce mezi prvními, a tak jsme zažili i pěkný manšestr. Lyžovali jsme ve skupinách podle výkonosti, pak učitel Matěj si nás postupně přebíral a zdokonaloval naší techniku lyžování i učil novým kouskům. Takže všichni už umíme při sjezdování vyskakovat, dřepovat, řídit auto a někteří z nás dokonce jezdit pozadu. Také jsme si poprvé vyzkoušeli (někteří z nás) jízdu v boulích.

K obědu byl vývar s písmenky a vepřo knedlo zelo. Byla to zase dobrota. Po odpočinku jsme vyrazili na Ježíškovu cestu, abychom prozkoumali, kde žijí Ježíškovi pomocníci. Tajně jsme doufali opět v nějaké dobrodružství. A také se tak stalo. Hned u prvního domečku patřící Královně Větruli jsme narazili na Netopírka Pírka. Zlí skřetové mu sice sebrali kouzlo schopnosti létat, ale on nezoufal. Od Větrule i Hvězdulky věděl, že už jsme 2x pomohli najít pergamen s dobrými slovy, se zaklínadly proti zlu, které skřeti šíří. A Netopírek Pírek na nás už čekal. Všude kolem něj byl velký nepořádek, spousta odpadků (kdo je tam asi nechal?) a to se nám vůbec nelíbilo. Tak jsme se sami rozhodli, že to musíme uklidit. A představte si, že jsme mezi odpadky našli další pergamen. Slova zněla „Bez práce nejsou koláče“. Ano, byla to slova dalšího zaklínadla, které jsme v kruhu obřadně pronesli. Protože jsme odvedli kus dobré práce, měl pro nás Netopírek Pírek krásnou odměnu. Za domkem Královny Větrule seděli ve sněhu roztomilí plyšáci a my si každý jednoho z nich mohli vzít. Měli jsme z nich ohromnou radost. Pak už jsme se s Pírkem rozloučili a pokračovali dál k dalším domečkům na Ježíškově stezce. Cestou jsme si pohráli i ve sněhu, omrkli zdejší herní prvky a příjemně znavení jsme se vrátili zpět na penzion. Po večeři (boloňské špagety) jsme si do zážitkových sešitů nalepili samolepky, které nám včera přinesla Hvězdulka (ta přinesla i dárky všem našim oslavencům) a po nezbytné hygieně tentokrát šli brzy na kutě.