Jaro, jaro, přijď už k nám

… volali jsme na jaro, jak jsme uměli. Zatím ale nic. Pak nás napadlo, že než zavoláme jaro, chtělo by to vyhnat zimu. Tak jsme se vytasili s různými zaříkadly a hned byly vidět první vlaštovky .. tedy žížaly.

S těmi za námi přišla paní Süsová s Kaštánkem. Opět nám představila zajímavý výklad o tom, jak je zapotřebí připravit půdu na jarní setí a sázení, o žížalím těle i životě pod zemí i jejích téměř zázračných schopnostech. Pár dní u nás také žížaly bydlely a my jsme je pozorovali (i jejich chodbičky). Aby nám to jarní čekání lépe ubíhalo, upekli jsme si makové preclíky, které nám trochu ty žížaly připomínaly, ale jen do té doby, než jsme je zatočili a posypali mákem.

S dalším jarním poselstvím přiletěl i divadelní spolek Letadlo se svým jarním programem.

Při vycházkách už jsme pozorovali první znaky jara – kvetoucí kočičky se zrnky pylu, talovínky, sněženky a první sedmikrásky. Tyto znalosti jsme využívali při cvičení s barevnými destičkami a hráli různé postřehové hry. A protože jsme děti šikovné, mohli jsme jít společně do školní tělocvičny vyzkoušet různé překážkové dráhy se zajímavými pomůckami.

V naší školce se také chystala soutěž ve zpěvu. Proto ten, kdo nezpíval, vyrazil na dlouhý výlet s dětmi z Medvídka. Vyšli jsme si směrem ke hvězdárně na zahradu paní učitelky Oliny. Vzali jsme to „zkratkou – prodlužovačkou“ přes „Křížovou cestu“ ve stráni. Prohlíželi jsme si vyobrazená zastavení, popisovali postavy a děj na obrázcích i pocity zúčastněných. Prohlédli si také kapli se symboly a zkusili krásnou ozvěnu. U paní učitelky Oliny jsme si hráli s kočičkami a sledovali výcvik pejska a dali jsme si svačinku.
Po cestě zpátky jsme zastavili na plácku u FC, hrály si na honičky, s přírodninami a ručkovali po plotě. Počasí nám přálo. Tak vítej jaro!