Lidské tělo

Tyto dva týdny jsme se s dětmi věnovali našemu tělu. Děti se učily jak se jmenují naše orgány a části těla. Mikulášovo maminka nám půjčila z ordinace stetoskop a to udělalo naším dětem velikou radost. Skoro každý den si v kruhu děti zaběhaly a poté si navzájem poslouhaly srdíčka, jak jím bijí. Povídali jsme si o tom, co se děje s tělem když běžíme. Děti jsou šikovné a na hodně poznatků přišly samy. A protože jsme zjistili, že to našemu tělu prospívá, tak jsme se věnovali hodně sportu, jak v tělocvičně, tak i venku na vycházkách.

Ke konci prvního týdne jsme si společně vytvořili kamarády. Děti se rozdělily do skupin a v každé skupině si vyrobily kamaráda krabičáka. Děti tady zúročily své znalosti o těle. Kamarádovi musely vyrobit ruce,nohy, hlavu a nejen to. Do trupru, který představovala otevírací krabice od vajec, děti modelovaly vnitřnosti, které tam patří. Společně se domlouvaly, kdo co bude dělat a jak. A musím říct, že v některých chvilkách jsem slyšela i hádku. Když Josífek jako jediný chlapec v týmu žen chtěl kamaráda krabičáka Tomáše a děvčata chtěly kamarádku Haničku. A jak to tak bývá i v životě, děvčata Josífka uštěkaly a byla to kamarádka Hanička:))) I to je životní zkušenost:)

Druhý týden nám Pavlínka domluvila exkurzi na záchranou stanici u Václava. Tam jsme se společně vypravili autobusem i s třídou Stromeček. Když jsme již byli u záchranky, tak nám volali, že mají výjezd a že máme zkusit počkat, zda se vrátí včas, abychom mohli přijít. Naštěstí po dvaceti minutách na hřišti se záchranáři vrátili. A tak si děti vše prohlédly. Jak vypadá záchraný vůz uvnitř, sestřička jim měřila kyslík v krvi, zapla přístroje, řidič dětem zapl světla a sirénu. A nakonec si ještě děti odnesly dárek. Plyšového kamaráda záchranáře, který pomáhá dětem, pokud mají nějaký úráz. Pan doktor ho dá dítěti, aby mu na  plyšáku ukázalo, co ho bolí.

Tyto dva týdny se dětem líbily a byl nabité zážitky:)