Šla Nanynka do zelí

Toto téma jsme začali vyprávěním o Nanynce a Pepíkovi (inspirací nám byla všem známá písnička), o jejich počátečním sváru a společně jsme přicházeli na to, jak k tomu došlo a jak to také mohlo být všechno jinak. A tak jsme si nenásilně zopakovali pravidla chování i mezi sebou u nás ve školce. Příběh byl ale také o zelí a proto se také značná část tohoto tématu točila právě kolem zelí. Postavili jsme z polikarpovky továrnu na jeho zpracování, zelí jsme počítali, výtvarně vytvářeli, ale hlavně jsme viděli na vlastní oči, co se s takovou hlávkou zelí doopravdy děje než se dostane k nám na talíř. Asistovali jsme při jeho krouhání, šlapání, dochucování a nakládání. A dvakrát jsme ho měli dokonce k obědu.

To ale vůbec nebylo všechno. Nanynka a Pepíček měli zahradu, kde rostla další zelenina a ovoce. Z ovoce nás zaujala hlavně jablka. S těmi jsme letos poprvé cvičili v tělocvičně (malé barevné míčky), sbírali je a třídili, postavili jsme kompotárnu, ve které jsme pracovali, jako v opravdové továrně, kde každý měl svůj úkol, přímo výstavní kompoty jsme výtvarně ztvárnili a ty skutečné si i vyrobili a po té snědli. Kromě toho jsme si společně i upekli jablečné záviny a zkoušeli ochutnávat a poznávat další druhy sladkého ovoce.

Na řadu pak přišla zdravá zelenina, které, jak už víme, bychom měli jíst, co nejvíce. Dozvěděli jsme se, kde jaká zelenina roste a dokonce teď už známe i recept na jeden výborný zeleninový pokrm. Je to lečo. Naučili jsme se o něm písničku, zahráli si takové hudební divadlo a hlavně jsme si to lečo také uvařili sami sobě na svačinu. A byla to opravdu zdravá dobrota.