Matyáš krmí ptáčky v zimě
Ptáčci v zimě
„Tatínku!“ volá Honzík, „kdy už konečně půjdeme stavět sýkorkám krmítko, zima je skoro za dveřmi a my ho pořád ještě nemáme?“ Tatínek chytl Honzíka za ruku a řekl mu: “Zítra je sobota, tak se do toho dáme.“ Honzík se nemohl dočkat a hrozně moc si přál, aby už bylo ráno. Stále se přetáčel ze strany na stranu a nemohl usnout…
Tato pohádka otevřela naše nové téma „Matyáš krmí ptáčky v zimě“. Co vlastně dělají ptáčci v zimě? Jak to, že jim není zima? Kde shánějí potravu, můžou létat v dešti? Náhle se objevilo spousty otázek. Děti si vytvořily chundelaté ptáčky z bavlnky. Vyráběly si bambule z klubíček. Touto činností si procvičily jemnou motoriku a koordinaci oko – ruka. Následně bambulku vložily do vystřiženého ptáčka, kterému následně vyrobily krmítko. Samozřejmě tento výrobek, pro svou náročnost děti vyráběly v průběhu celého týdne. Výsledek jejich snažení je vystaven před třídou a je velmi povedený. Děti se chlubily, že o víkendu doma vyráběly bambule, tak moc se pro tuto činnost nadchly.
Ke konci týdne se přetavila aktivita a zvídavost dětí v experimenty, pokusy a pozorování. Připravila jsem dětem stanoviště, na kterých mohly zkoumat, pozorovat, experimentovat a bádat. Společně své poznatky mohly prodiskutovat a docházek k závěrům, které jsme samozřejmě na konci společně vyhodnotily. Ale to předbíhám. První stanoviště, které děti měly k dispozici, byl digitální mikroskop, který jsme propojili na naší velkou dotykovou televizi. Pracovali jsme s ním poprvé a nebyly nadšené pouze děti, ale my také. Na stole měly připravené peří, aby mohly prozkoumat jeho strukturu a k porovnání měly připravené umělé látky a dutá vlákna. Všímaly si různých tvarů, odchylek a zároveň při pohledu na strukturu látek pod mikroskopem, měly potřebu látku vyzkoušet hmatem. Na televizi viděli látku drsnou, pichlavou, ale na omak byla příjemná a hladká – slova dětí.
Druhé stanoviště byla voda. Velmi lákavá aktivita. Děti měly připravené lavory s vodou, peří, různé druhy látek. Tady zkoušely, co se stane s peřím, když se namočí. K jejich překvapení se nepotopilo. Zkusily dát do vody malá pírka i velké peří a výsledek byl stejný. Oproti tomu látka se potopila, ale… V kusech látky bylo připraveno také duté vlákno, které mělo stejné vlastnosti jako peří. A tak děti zjistily, že se tím plní polštáře pro alergiky. V nestřežené chvíli jsme zjistili, že když se nahází všechny látky do jednoho lavoru, tak se naplní a voda vyteče😊 To je, ale také zjištění, spíš pro nás učitelky – mít oči všude😊
Třetí stanoviště byly váhy. Připravila jsem dětem tři sáčky plné peří různých velikostí – od svačinových sáčků až po 30L pytel na odpadky. K tomu měly připravené prázdné sáčky, krmení pro ptáčky (slunečnice, ořechy, šišky...) a ramínko. Vybraly si pytel s peřím a k tomu daly do sáčku určité množství krmení a nejdříve řekly svojí premisu a poté vážily. Na jednu stranu daly pytel s peřím a na druhou svůj sáček. Ve většině případů došlo k velkému překvapení, jelikož samozřejmě děti odhadovaly váhu dle velikosti. Opět k mému překvapení jsem zjistila, že když se jedno dítě odkloní svojí pozorností, dokáže jeden sáček s peřím otevřít a vyhodit ho do vzduchu😊 Ale vzali jsme to sportovně a vědecky, jelikož jsme viděli, jak lítá peří ve vzduchu, takže vlastně dobrý.
Čtvrté stanoviště byl ptáček s peřím a bez peří. Dvě pet lahve naplněné teplou vodou, které si děti nejdříve osahaly a zjistily teplotu. Poté jsme jednu lahev zabalili do peřiny z husího peří a druhou jsme nechali vedle bez peří. Když si děti vyzkoušely všechna stanoviště, sešli jsme se u tohoto pokusu. Posílali jsme si v kruhu lahve a děti poznaly znatelný rozdíl v teplotách. Ptáček bez peří by studený a ptáček v peřině teplý.
Nakonec jsme společně diskutovali nad výsledky našeho bádání a našich pokusů. Děti samy vyhodnotily, že peří je jednotné, uhlazené a má strukturu. Oproti tomu látky jsou střapaté, nebo mají pravidelné tvary, třeba čtverečky. U vody zjistily, že ptáčkům voda nevadí, protože po nich steče. Oproti tomu látka spadne ke dnu. Váhy děti vyhodnotily jako nejpřekvapivější. Zjistily, že peří je velmi lehké a ač se jim objem zdál veliký, tak váha byla lehká a nepřevážila ořechy, nebo třeba šišky.
Musím říct, že to děti velmi bavilo a v pátek jsme se k činnostem museli znovu vrátit a pojít si stanoviště. A t je pro nás největší odměna, zájem a úsměvy dětí.