Na zahradě

Naše zahrádka

Jak to vlastně na té naší zahradě funguje? Jak nám vyroste rostlina ze semínka? Proč máme na záhoně žížaly? Tyto otázky nás napadali na začátku našeho tematického celku „Matyáš našel na zahradě žížalu“.  Na naše otázky ohledně žížaly nám odpověděla paní Marie Sussová z rokycanského muzea. Přišel s ní na návštěvu náš kamarád Kaštánek, který nám představil svojí novou kamarádku žížalu Otylku.

Ta nám o sobě řekla spoustu zajímavostí, jako například to, že:

• Dospělé žížaly se ukrývají hlouběji v zemi, oproti tomu mláďata se drží nahoře v kompostu, kde mají dostatek potravy.
• Dospělá žížala žere listí, které si stahuje pod zem do svých komůrek
• Rozmnožuje se tím, že si svlékne kroužek, do kterého dá vajíčko.
• Každý kroužek má svoje srdíčko a každý kroužek má svojí vylučovací soustavu.
• Malé hromádky hlíny po dešti jsou výkaly žížaly.
• Žížala, pokud jí třeba kos přetrhne, tak znovu doroste, ale musí to být tzv. ocásek.
• Reje a kypří půdu – díky ní nám lépe zakoření rostlinky na zahradě.

Tyto informace děti získaly poutavým příběhem, který vyprávěl skřítek Kaštánek. Poté jsme šli na zahradu a prohlédli jsme si tam náš průhledný truhlík. Děti tam viděli krásně, jak si žížala dělá své chodbičky. Také jsme si do svého truhlíku zasadily hrášek a brambory, tak děti doufají ve velikou úrodu. Žížala Otylka nás ještě neopouští, jelikož se celé jaro budeme rýpat v zemi😊