Boj o hrad Radyně

Po speciálním rytířském výcviku, několika rytířských kláních a zkouškách odvahy jsme se coby rytíři z Radyně vydali na tento hrad, abychom ochránili zlatý poklad. Ten zde byl totiž už několik staletí dobře ukryt a ani my nevěděli, kde ho hledat. Co jsme ale věděli, byla skutečnost, že se na hrad chystá družina rytířů ze sousedního panství a poklad nám chce uloupit. A tak se stalo to, že jsme se s těmito rytíři setkali před branami hradu, v plné zbroji a s mečem v ruce.  Za zvuku bubnů a se zpěvem bojové písně jsme se okamžitě dali do boje. Ten byl však čestný, nezákeřný a spravedlivý, což dokazuje i fakt, že jsme se po nerozhodném zápase společně dokázali dohodnout a poklad jsme se rozhodli rozdělit rovným dílem. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme na hradbách objevili Bílou paní, která po celou tu dlouhou dobu poklad střežila. A protože byla smírem našich družin natolik spokojena, rozhodla se, že nám poklad vydá. To, že krátce předtím měla nepříjemné klopýtnutí a celý poklad se jí rozsypal, nám vůbec nevadilo. Každý z nás rytířů si totiž dle dohody sebral svoji jednu zlatou minci.