Udělat jaro dá pořádnou práci

S divadlem Šapito jsme zahájili týden po Velikonocích. Ale pak jsme se hned pustili do práce. Zopakovali jsme si, co jsme všechno prožili o Velikonocích. Zahráli jsme si na „trakcí honičku“ a „smradlavé vejce“. Učili jsme se tím, že i když se nám něco nelíbí, musíme to umět říci, protože ostatní to třeba nevědí. A také, že pravidla je nutné dodržovat, jinak se žádná hra nedá hrát. Aspoň ne pro radost.

A protože se blíží den otevřených dveří, kdy ve školce přivítáme na návštěvu maminky s novými kamarády, připravovali jsme pro ně dárečky v podobě zelených žabiček bonbónkem.

Venku jsme už na zahradě začali připravovat záhonek na jarní osetí. Copak by tam asi mohlo vyrůst? No to co si tam vysejeme nebo zasadíme. O tom jsme se tedy museli poradit. A taky jsme zkoumali, jaké asi počasí by se semínkům nejvíce líbilo. Tak jsme si na to zahráli – na sluníčko, na mraky, bouřku. Nejlíp se nám to hrálo při cvičení nebo při zpívání. Poznávali jsme také rostliny, které brzy na jaře kvetou a zaplétali je do věnečku písničkou. A o těch léčivých jsme se naučili písničku. Však se nám bude ještě hodit, až budeme čarovat.

Vyrazili jsme si také autobusem na divadelní představení do plzeňské Alfy. Pěkně jsme se na to vyfintili a představení si užili. Někteří z nás byli v divadle poprvé.

Rychlým tempem se nám blíží i čarodějnický slet, proto jsme se dali do výroby kouzelných klobouků. Pečlivě jsme vytrhávali kousíčky černé tmy, které se na něj nejvíce hodí. Pak už jen nalovit pavouky ze sítí, namíchat lektvary a naučit se kouzelné formulky k zaříkání.

Pak jsme se jako čarodějové učili létat na koštěti a cvičili u pece. Dobře to šlo s písničkami, a k tomu jsme si podupávali tanečky pro radost.

To vše vyvrcholilo jednoho odpoledne na naší školní zahradě, kde čarodějnice a čarodějové z okolí měli slet. Bylo to odpoledne plné hudby, zábavných a strašidelných úkolů, dobrot a smíchu společně se všemi kamarády a rodiči.