Zimní škola v přírodě - 4.den

Dnešní ráno bylo mrazivé, tudíž povrch „naší“ sjezdovky byl krásně pevný, upravený, zkrátka super manšestr. A proto také ježdění bylo náramné. Zdokonalovali jsme své techniky, zkoušeli nové věci a hlavně to svištělo pěkně rychle. A i když byla mlha i zima, nám to vůbec nevadilo, hřál nás dobrý pocit, jak to lyžování už skvěle zvládáme.

Na obědě jsme si opět pochutnali, byl zeleninový vývar s těstovinou a hlavně kuřecí řízek s bramborem. Po odpočinku jsme šli už naposledy na svah. Když jsme jako jedna velká skupina vyjeli nahoru a rozcvičovali jsme se, objevil se najednou na pomě Netopírek Pírek. Tak to bylo překvápko! Přijel až k nám, začal si s námi povídat a také nám nabídl, jestli si s ním nechceme zalyžovat. A jasně, že jsme chtěli. Nejdříve to bylo s plácanou, pak jsme s ním jeli slalomem, dokonce jsme mu i prodloužili křídla pomocí lan a tak společně sjeli dolů. Na závěr měl ale pro nás přichystané velké překvapení. Vyvezl nahoru na svah velký vak, který byl evidentně něčeho plný. Prý že nám ho posílá sám Ježíšek. A co že tam bylo? Plyšáci. Netopírek Pírek pak po svahu couval, plyšáky rozhazoval na bílý sníh a my na lyžích jeli za ním a jednoho z nich si mohli sebrat. Byla to velká psina, když plyšáci létali vzduchem a my se je snažili na lyžích dohonit.

Po večeři (vepřo knedlo zelo) nás čekalo další překvápko. Opět za námi zavítala Královna Větrule a opět nepřišla s prázdnou. Viděla nás na Ježíškově stezce, jak jsme pěkně šlapali a celou cestu si užívali. Potkala také Hvězdulku a Netopírka Pírka, kteří jí vyprávěli o jejich setkání s námi a všichni měli velkou radost, že se nám na Božím Daru líbí. Královna Větrule nám přinesla pexeso z Ježíškova světa a hlavně krásně nazdobený dort. A než jsme se do něj společně pustili, ještě jsme si s ní pořádně zatancovali.